Tuhle povídku jsem nosil v hlavě docela dlouho, protože přestože jsem tušil, že rozsah bude přibližně takovýto, bál jsem se té formy. Úplně s ní sice nejsem spokojen, ale lépe toho asi nejsem schopen. Přeji příjemnou zábavu a určitě přidejte svůj názor do komentářů!
---
Chlad a ponížené
odevzdání, to byly Její první pocity, když se Jí zezadu dotknul a začal si Ji
pomalu svlékat. Myslela, že to je jen přechodné období, že se všechno zlepší,
ale naopak, stávalo se to pro Ni čím dál větším utrpením.
Rychle z ní strhával
všechno, co na sobě měla. Když konečně dokončil tuto proceduru, chtivě se vrhl
po jejím těle. Jeho ruce žádný kousíček po těch vrších ztělesněné hebkosti
nevynechali. Ona ale potřebovala dotyky i jinde, ale ne ty jeho, protože její
hebké kůže se dotýkal snad smirkový papír.
„Proboha, dělej,“
pomyslela si.
To už se od ní vzdálil
a začal se sám svlékat. Odhaloval to, o čem si ona myslela, že je snad ztělesnění
čirého zla. Pak ji donutil padnout na kolena a vzít si To do úst.
Temnota a naprostá
nicota, to se Jí právě pohybovalo v hrdle. Ještě horší ale bylo, když proniknul
do Její svatyně, to nebylo znechucení, to byl neodvratný pocit, že za chvilku
začne zvracet a její duše propadne peklu. Těch několik krátkých okamžiků Jí
připadalo jako dlouhé hodiny nekonečného týrání, ovšem když se po několika
okamžicích uspokojil, ještě mu předstírala svou vlastní slast.
***
„Děkuju, zlato, dneska to bylo vynikající,“ pochválil si
Manžel svou ženu.
Ona, asi o 30 let mladší a 50 kilo lehčí, mu s úsměvem
odpověděla: „Nemáš za co, miláčku, i já jsem si to užila,“ na potvrzení svých
slov ho při oblékání políbila na tvář, ale vevnitř vřel pocit, který už neměl
daleko k nenávisti. „Na jak dlouho jedeš pryč na tu služebku?“
„Nevím, tak dva tři dny. Budeš potřebovat nějaké peníze?“
Přitulila se k němu a svýma oříškovýma očima
s řasami tak dlouhými, že to nemohlo být přirozené, na něj zamrkala:
„Kdybys tak hodný.“
Muž se na ni podíval, poté si natáhnul kalhoty a sáhnul do
jedné z kapes. Vytáhl naditý kus hovězí kůže, otevřel ho, projel rukou
mnohopočetný zástup zelených a šedých papírků. Na chvíli se zamyslel a nakonec
vytáhl zlatý kus plastu, podíval se na svou ženu a s úsměvem prohlásil:
„Ale miláčku, prosím rozumně.“
„O to se nemusíš bát,“ políbila ho tentokrát na ústa, On Jí
polibek oplatil.
***
Její posvátnou tělesnou
schránkou se začal pohybovat slizký had. Útočil na všechny strany jejího úzkého
hrdla, ale nejhorší na tom bylo, že nechtěl dlouho ven.
***
„Miláčku, stačilo,“ odtrhla se od něj. On na Ni vrhnul
nechápavý pohled: „Taky by si nemusel stihnout letadlo,“ usmála se na něj a
dala mu ještě jeden letmý polibek. Na tvář.
Chvilku Mu to ještě vrtalo hlavou, ale nakonec Jí úsměv
oplatil: „Tak se tu měj, miláčku, hezky. Jak říkám, za dva tři dny jsem
zpátky!“
„Jistě, budu se těšit!“
Vyprovodila ho ke dveřím a zavřela je za ním.
Odběhla do postele, skočila do ní.
Celý večer proplakala.
***
Nákupy Jí vždycky zlepšily náladu, takže druhého dne se
vydala do těch nejdražších částí Města. Všude Jí dobře znali, s radostí Jí
otvírali dveře, pomáhali s výběrem a často poskytli i nějakou tu slevu.
Kolem poledne již měla nakoupeno, domluvila si tedy oběd s kamarádkou.
Tedy spíš „kamarádkou“, protože to byla žena jednoho
z Manželových partnerů. Nic nového si z debaty nad jídlem
v jedné z nejdražších restaurací ve Městě neodnesla, naopak přicházel
neodvratný pocit, že tyhle nezávazné řečičky ji čím dál víc ubíjejí.
Odvezla tašky domů a po několika hodinách odpočinku se
vrátila do centra. Tentokrát ale do poněkud pochybnějších částí.
***
Červená lucernička sice na tom domě už nevisela hodně
dlouho, možná vůbec nikdy, ale stejně ji tam mnoho lidí stále vidělo. Vešla tam
v příšeří přicházejícího soumraku na sobě to nejhezčí z toho, co dnes
nakoupila.
Sotva vešla, už Ji vítala starší elegantně oblečená žena:
„Ale to jsou k nám hosti! Jako obvykle?“
Jenom tiše kývla, žena ale pokračovala v žoviálním
tónu: „Tak prosím, pokoj číslo 3.“
Beze slova vyšla nahoru.
***
První dotek a cítila
se, jako by každou chvíli měla padnout na kolena. Rty jí obsypávaly polibky
tam, kde se již nevyskytovaly ty nejdražší látky. Jemné a teplé doteky se potom
neuvěřitelně rychle střídaly po celém jejím těle a dávaly si záležet na tom,
aby nevynechaly jediné místečko té ztělesněné hebkosti a každému věnovaly plnou
péči.
Něžně byla položena do
hedvábí a poté se to stalo. Jazyk se dotknul místa, které fascinuje lidstvo od
počátku věků. V tu chvíli Jí projely vlny nekonečné rozkoše a Ona si
přála, aby ten pocit vydržel navěky. Ten pocit slasti byl tak silný, že si
myslela, že dokonalost toho okamžiku jí zničí. A tentokrát Jí myšlenky
k předstírání ani nedospěly.
***
„Teda, to bylo neuvěřitelný,“ ještě chvíli vydechovala
předchozí chvíle.
„Jsem ráda, že jsi spokojená,“ usmála se drobná blondýna
přibližně jejího věku.
„Děkuju, je to s tebou čím dál lepší,“ a jako další
znak díků ji Ona políbila.
***
V jejích ústech
se právě začaly vášnivě milovat dvě ještěrky. Nevěřila, že tak úžasný pocit
může někdy prožívat. Přála si, aby tyto momenty nekonečné vášně nikdy
neskončily…
***
Odsunula se od Ní, posadila se na židli na druhé straně
pokoje a začala se oblékat: „Tak jsem přemýšlela. Neměla bys to říct
manželovi?“
„Co bych mu jako měla říkat?“ posadila se na postel a začala
se opět navlékat do svého drahého oblečení.
„No, že jsi na holky… A navíc, proč to děláš se štětkou,
nechceš si radši najít nějakou…“
Slova „která by tě doopravdy milovala“ už neslyšela, Ona se totiž
urychleně oblékla, práskla za sebou dveřmi, dole bez zaváhání použila manželovu
zlatou kreditku a spěšně odešla do ruchu velkoměsta.
KONEC
Žádné komentáře:
Okomentovat